Červená řepa (odborně nazývaná Beta vulgaris) je kořenová zelenina známá také pod názvem řepa. Oblíbená byla v mnoha kuchyních po celém světě už před tisíci lety. Zajímavé je, že v té době se konzumovaly pouze její listy, což platilo až do začátku novověku, kdy se postupně začal konzumovat i její kořen – především pro lékařské účely.

Zdroj: www.pexels.com
Červená řepa jako zdroj vitamínů a minerálů
Řepa se skládá hlavně z vody (87 %), sacharidů (8 %) a vlákniny (2 až 3 %). Jedna šálek vařené červené řepy má přibližně 60 kalorií. Červená řepa obsahuje množství základních výživných látek – kyselinu listovou (vitamín B9), mangan, draslík, železo a vitamín C. Bohatá je také na fytochemikálie, karotenoidy, fenolové kyseliny a flavonoidy.
Jako jedna z mála zelenin obsahuje betalainy – skupinu barviv s vysokou biologickou aktivitou, které jsou zodpovědné za její výraznou barvu (zejména pigment betacyanin). Vláknina z řepy zase podporuje v játrech produkci detoxikačních enzymů (SOD, katalázu, glutathion).
Pravda nebo mýtus? Často se setkáváme s tvrzením, že červená řepa je dobrým zdrojem železa, které je nezbytné pro zdravé červené krvinky. Množství železa v řepě se však nepřibližuje množství, které se nachází například v hovězím mase, tmavé listové zelenině nebo luštěninách.
Zdravotní benefity červené řepy
➀ Vliv na krevní tlak
Řepa obsahuje množství sloučenin nazývaných dusičnany. Studie ukazují, že červená řepa nebo její šťáva mohou snížit krevní tlak, což je pravděpodobně způsobeno zvýšenou hladinou oxidu dusnatého, který přispívá ke zlepšení průtoku krve a ke snížení arteriální tuhosti. Snížení krevního tlaku je prospěšné při předcházení srdečním chorobám a mozkové mrtvici.
➁ Lepší fyzický výkon
Díky vysokému obsahu anorganických dusičnanů může konzumace červené řepy nebo její šťávy zvýšit fyzický výkon, zvýšit výdrž, zvýšit spotřebu kyslíku a celkově vést k lepšímu sportovnímu výkonu. Řepová šťáva také pomáhá při zotavení, protože když jsou svaly v klidovém stavu, dusičnany v červené řepě pomáhají přivádět více kyslíku do svalových buněk, a pomáhají tak svalům efektivněji se zotavovat.
➂ Boj se zánětem
Červená řepa byla zařazena mezi 10 nejsilnějších antioxidačních druhů zeleniny. Ukázalo se totiž, že betalainové sloučeniny mají vysoké antioxidační a protizánětlivé schopnosti, což znamená, že pomáhají chránit buňky před poškozením a mohou být nápomocné v boji proti chorobám jako jsou srdeční choroby nebo rakovina.
➃ Zdraví trávicího traktu
Řepa je jedním z nejbohatších zdrojů glutaminu, aminokyseliny nezbytné pro zdraví a údržbu našich střev. Řepa je také dobrým zdrojem vlákniny, což může podpořit zdraví trávicího traktu a zabránit stavům jako zácpa nebo zánětlivé onemocnění střev.
➄ Podpora psychických a kognitivních funkcí
Dusičnany mohou zlepšit duševní a kognitivní funkce rozšířením krevních cév, čímž zvyšují průtok krve do mozku. Ukázalo se, že obzvlášť červená řepa zlepšuje průtok krve do předního laloku mozku, což je oblast spojená s myšlením na vyšší úrovni, jako je rozhodování a pracovní paměť.

Jak mohu zpracovat červenou řepu?
U mnohých se řepa zapsala jako zelenina, která příliš neohromila svou chutí (tento fakt pravděpodobně pochází z ne právě šťastně zvolené úpravy). Mnohé zase odrazuje zdánlivě náročná příprava a zpracování. Jaké máme možnosti při zpracování řepy, abychom mohli naplno využívat její benefity?
Řepa se konzumuje buď syrová (nakrájená na tenké plátky a dochucená solí nebo citronovou šťávou – v salátech, případně v podobě pomazánek nebo šťáv), ale častěji se vaří, peče nebo nakládá. Ale stejně jako v případě jiných druhů zeleniny, i u řepy platí, že tepelnou úpravou se ztrácí určitá část živin.

Praktický tip: před manipulací s řepou použijte gumové rukavice nebo si ruce natřete olejem, abyste předešli jejich zabarvení. Pokud už máte ruce od řepy zabarvené, na odstranění skvrn použijte sůl nebo citronovou šťávu a následně ruce umyjte.
Vaření červené řepy
Předem umytou řepu i se slupkou vařte ve větším hrnci – obvykle stačí 30 až 60 minut. Řepa přirozeně obsahuje vysoký obsah sodíku, takže do vody nemusíte přidávat sůl. Můžete však přidat polévkovou lžíci octa. Snížíte tím specifický zemité aroma a řepa si zachová specifickou červenou barvu.
Snažte se vybírat velikostně stejné kusy, aby změknutí při následné tepelné úpravě zabralo stejnou dobu. Jinak se může stát, že některé kusy budou nedovařené, jiné naopak převařené. Když bude řepa měkká, což můžete vyzkoušet špejlí nebo vidličkou, nechte ji vychladnout a následně oloupejte pod proudem tekoucí studené vody. Vařená řepa vydrží v lednici přibližně týden.
Pečení červené řepy
Řepu je lepší péct celou a oloupat a nakrájet ji až po upečení – zůstane šťavnatá a zachová si maximální množství živin. Řepu pečeme při teplotě 160 – 180 °C přibližně 40 – 45 minut. Můžete ji také péct zabalenou v alobalu.
Příprava řepy v páře
Připravit červenou řepu v páře je šetrný způsob, jak zachovat množství živin. Do hrnce dejte vařit vodu, na napařovací podložku položte umytou řepu i se slupkou a přikryjte pokličkou. Přiveďte vodu k varu a pak snižte teplotu. Takto bude řepa hotová za 40 až 50 minut, záleží na její velikosti. Stačí ji už jen oloupat.

Upozornění: Konzumaci řepy by měli omezit lidé, kteří mají problémy s ledvinovými kameny. Řepa totiž obsahuje množství přírodní sloučeniny nazývané oxalát. A právě osoby s ledvinovými kameny by se měly vyhýbat nadměrné konzumaci jídel s vysokým obsahem oxalátu. Také je dobré si připomenout, že určitému (malému) procentu lidí může zvýšená konzumace řepy dočasně zabarvit stolici a moč.
Skromná zelenina se specifickou chutí a výraznou barvou
Ať už červenou řepu konzumujete syrovou nebo vařenou, odšťavněnou nebo rozmixovanou, stále obsahuje množství živin. Nezapomínejte na to, že i listy z červené řepy mají mnoho živin. Klidně je přimíchejte do salátů, rizota nebo pomazánek. Řepa je perfektní ingrediencí na přípravu salátů a zároveň úžasnou ingrediencí na přípravu krémové polévky. Můžete ji fermentovat, dělat z ní chipsy nebo dokonce placky. Řepa má v kuchyni skutečně všestranné využití, tak jí dejte šanci i vy. Dobrou chuť!
Zdroje:
https://www.bbcgoodfood.com/howto/guide/ingredient-focus-beetroot
https://www.stylecraze.com/articles/top-10-health-benefits-of-beetroot/
https://www.healthline.com/nutrition/foods/beetroot
https://www.taste.com.au/quick-easy/articles/how-to-roast-beetroot/wdj9ykhf
https://www.thespruceeats.com/beetroot-cooking-tips-1808032
https://www.thespruceeats.com/beet-facts-selection-and-storage-1807488
https://www.cervenarepa.eu
môžete ju piecť v alobalo ? nie je alobal škodlivý ? 45 min. ju budem pri 180°C piecť a nenatiahne si do seba všetok hliník ? no neviem
radšej zohnať nejakú zapekaciu menšiu nádobu s vrchnákom zo zdravých materiálov
či ?
Pekný deň pani Drahomíra. Vo všeobecnosti sa pečenie cvikle v alobale odporúča pre zachovanie chuti a textúry (napr. alobal pomáha udržať vlhkosť v cvikle počas pečenia, takže zostane šťavnatá a zároveň sa prepečie rovnomerne).
Samozrejme, ak má niekto obavy z uvoľňovania hliníka, môže zvážiť použitie alternatívnych metód, ako je napríklad pečenie cvikly v sklenenej alebo keramickej nádobe.
hlinikova folia vydrzi teploty az do 260°C bez toho, aby sa rozpadla alebo roztavila. odporuca sa nepresahovat 215°C ak si ma udrzat tvar a tvrdost. hlinik samotny sa taci az pri 660°C. na bezne varenie cvikle je teda hlinikova folia uplne v bezpeci.